Grafický servis

ÚPRAVY TEXTŮ PRO PERIODICKÝ TISK A ODBORNÉ PUBLIKACE

Život textu pro list Kulturní noviny – 2014

Sjednocení pravopisu a technického zápisu v sazbě tištěných i elektronických publikací a periodik

1. Skloňujeme důsledně křestní jména i příjmení, pokud je to průhledné (například viděl jsem Braňa Gála, nikoli Braňo Gála; byl jsem s Hugem Chávezem, nikoli s Hugo Chávezem atd.), výjimku tvoří jména asijská, což je na aktuálním posouzení.

2. Přechylujeme, je-li to možné a má-li to opodstatnění (pokud přechýlené jméno působí podivně, stačí před jménem použít indikátor ukazující, že se jedná o ženu).

3. Důsledně vynecháváme pan, paní, nahrazujeme křestním jménem (existují výjimky, například v rozhovoru). Tituly používáme, má-li to vztah k textu.

4. Jména před příjmením nezkracujeme prvním písmenem. Buď použít celé jméno i příjmení nebo dále v textu jen příjmení. Podle situace a citu.

5. Jako označení naší země nikdy nepoužíváme Čechy ani Česko. Vždy české země či Česká republika.

6. Instituce píšeme s velkým písmenem: Sněmovna, Senát, Parlament, Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra

7. Používáme delších variant sloves (například věci souvisejí, chybějí, vracejí, musejí, nikoli souvisí, chybí, vrací, musí apod.).

8. Dublety se -s ponecháváme: filosofie, diskuse, diskurs, -ismy, konkurs, reservé, impuls.
Naopak -z: fyzika, prezident, rezignace, konzervativní, recenze, perzekuce, konzistentní, univerzita, konsenzus, dezinterpretace.
Oficiální názvy upravujeme na formální tvary: Masarykova univerzita, Katedra filozofie MU.
Tedy může být i: studoval filosofii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

9. Dublety i/í spíše krátíme: expresivnost, archiv, ofenziva, milion, folklor; naopak sezóna, mínus, pódium, vitamíny.

10. Zkratky:

a) Rozepisujeme: např. (použít například), aj. (a jiní), resp. (respektive).

b) Apod., atd. raději vůbec neužíváme, nebo rovněž rozepíšeme.

c) Mladá fronta DNES nebo MF DNES (nikoli Mladá fronta, což je vydavatelství), Právo, Lidové noviny nebo lidovky, Hospodářské noviny nebo hospodářky (nikoli HN, LN).

d) Zkratky institucí atd. − poprvé je nutno vypsat celý název instituce (a v závorce zkratka), pak už stačí zkratka. V odborných publikacích, kde se vysktuje větší množství institucí, vytvořit seznam zkratek před rejstířky nebo uvádět celý název v poznámce pod čarou.

e) U zkratek fakult a univerzit se v poznámkách o autorech postupuje takto: univerzita se ponechá zkratkou, pokud je před ní fakulta či obor vypsán. Pokud popisek zní: autor studuje MU, tak se zkratka vypíše – Masarykovu univerzitu. V případě nepřehledné zkratky se vypíše celá. Výjimky tvoří zkratky jako FAMU, které se nikdy nevypisují.

11. Číslovky pokud možno vypisovat (osmnácté století, pětapadesát procent; pouze pokud je číslovka dlouhá — 1018, 25 345 — necháme). Některé texty, kde je více číselných údajů (například o historii), snesou i číslovky, stejně jako údaje v popisu fotografií. Vypisujeme století − osmnácté století (ale lze ponechat i 18. století — v jednom textu by mělo být shodně).

12. Jednotky (pokud se nejedná o technický nebo odborný text) vypisujeme — metr čtvereční, koruna česká

13. Procenta: Buď vypisujeme číselný údaj i slovo procento, nebo nevypisujeme ani jedno.

a) pět procent nebo 5 %

b) nikoli: 5 procent nebo pět %

c) Mezerua u procent užíáme takto:
— s mezerou (5 %) ve smyslu pět procent,
— bez mezery (5%) ve smyslu pětiprocentní.

14. Pomlčka: jedná se o dlouhou (půlčtverčíkovou — endash) pomlčku. Nikoli o rozdělovník/spojovník, který je široký na ⅓ čtverčíku (výšky písma), ani o znak mínus, které má jinou výškovou polohu než pomlčky¹:

a) v letopočtech, v datech, u jednotek bez mezery ve smyslu od do:
1922—1924 nebo 300—500 kg (postý vztah dvou čísel)
1922 až 1924 nebo 300 až 500 kilogramů (lze i vypsat, pokud se tvar láme na konci řádku)
5.—8. 6. 2011 (nacházíme-li se ve stejném měsíci)
5. června — 8. července 2011 (navazuje-li pomlčka na slovo)
5. 6. — 8. 7. 2011 (jsme-li v různých měsících)

b) ve slovních spojeních
• například dopravní spojení Beroun—Kladno, víceslovné však Hradec Králové — Borohrádek

c) pomlčka použitá jako interpunkce se píše s mezerami:
Na jejich místa přicházeli zajatci — mezi nimi mnoho Francouzů a Rusů —, ale pak si Říše prosadila, aby byli v průmyslu v Sudetech stále více zaměstnáváni i Češi z Protektorátu.

¹  V ukázce je použita mdash (celočtverčíková) pomlčka pro názornost, protože fonty pro web nerespektují původní význam těchto znaků a pomlčky bezdůvodně zkracují nebo sjednocují jejich délky.
zde je spojovník -
zde je mínus −
zde je ndash –
zde je mdash —
Zjevně si s tím tvůrci počítačových písem hlavu nelámou. Ndash je jako pomlčka nepoužitelný.

15. Za interpunkcí se vždy dělá mezera, i ve zkratkách s. r. o. či o. s. Jediná výjimka jsou webové stránky, např. www.literarky.cz a jiné technické zápisy jako IP adresy — 90.180.91.52. Charakter společnosti například s. r. o. nikdy neuvádíme v bibliografických údajích.

16. Technické nedostatky jako dvojmezery, uvozovky psané jinými znaky, délky pomlček a podobně se opravují automatickým scriptem. Dlužno zkontrolovat při poslední korektuře, protože ne vše lze scriptem vyřešit.

17. Kurziva:

a) Kurzivu používáme k vyznačení názvů knih, uměleckých děl, výstav, neznámých periodik (taz, Outsider Media, Washington Post) a podobně,

b) kurzivou vyznačujeme dlouhé citáty,

c) píše-li se v jednom textu (např. v recenzi na knihu) stále o stejném díle, použijeme kurzivu při první zmínce v článku o něm,

c) hnutí či iniciativy v textu kurzivou nevyznačujeme a

c) žádném případě kurzivu neužíváme v perexu.

18. Citace uvádíme buď v uvozovkách, nebo kurzivou, nikoli však obojí dohromady.
Vynechání citovaného textu označujeme (…).

19. Poznámky v textu: Uvést jméno autora či redaktora textu, který poznámku přičinil: (pozn. J. P.: Lépe už bylo.), (pozn. red.: 2003) nebo (Lépe už bylo. — pozn. aut.).

20. Bibliografický údaj:

a) pod článkem (Autor: Dílo. Přeložil XY. Nakladatelství, místo, rok vydání, počet stran) – zarovnaný na levý okraj sloupce.
Mikołaj Łoziński: Reisefieber. Přeložila Barbora Gregorová. Dybbuk, Praha 2008.
Karel Vodička, Ladislav Cabada: Politický systém České republiky. Portál, Praha 2011, třetí,
   aktualizované a rozšířené vydání.

b) v textu (Autor: Dílo. Nakladatelství rok.)
M. Łoziński: Reisefieber. Dybbuk 2008.
• K. Vodička, L. Cabada: Politický systém České republiky. Portál 2011.

21. Jméno autora článku uvádíme zkratkou typu -jp-

22. Charakteristiky autorů pod články vkládáme až do sazby. Jsou kurzivou a jsou zarovnané na pravou stranu sloupce.

23. Popisky fotek (Název či popisek. Foto autor / Zdroj / Repro) Datace nepovinná, ale vítaná v případě, že to má smysl.

a) Fašankový rej v Komni. Foto Jiří Plocek (Zdroj www.komna.cz)

b) Náměstí v Hanoji, 1967. Foto Dagmar Hochová

c) Bohuslav Reynek, Rozvážení hnoje, 1950, suchá jehla, 11,3 × 8,7 cm. Repro www.galerie-lazarska.cz (tedy vše odděleno čárkami)

Tento text vypracovala Kateřina Havránková a Martina Vohralíková (2009—2014) pro projekt Kulturní noviny. Pro tento účel upravil Miroslav Švejda (2016).

potisky předmětů
Kontakt: svejda@typograf.org • tel. 604 274 410 • Francouzská 46, 602 00 Brno, IČ 462 65 341 • neplátce DPH

GRAFICKÝ SERVIS


je grafické studio pro malé a střední firmy, zajišťující služby od tiskovin po propagaci na podporu prodeje, ale i dílčí práce, například grafické práce, sazbu newsleeterů, bulletinů, publikací, výročních zpráv. Zajišťuje výrobu v oblasti polygrafie: tisk, malonákladový tisk, vnitřní a venkovní grafiku, orientační systémy. Čerpá ze zkušeností více než dvacetileté praxe v polygrafii, vydavatelství, periodického tisku a propagaci a ze spolupráce s Literárními novinami a vydavatelským družstvem Kulturní noviny.